Dva dny v Rakousku

Tento výlet jsme s mamkou plánovali už delší dobu, takže, když jsem se dozvěděl, že nebudu mít žádnou akci s oddílem, tak jsme se rozhodli, že na víkend 1.-4.5. se vypravíme do Rakouska za Radkou. Vyjeli jsme v půl třetí z Liberce a vlak nám odjížděl z Prahy něco málo po páté hodině. Cesta utíkala rychle do té doby, než noc pokryla krajinu tmou. Takže jsme z večerního (teda spíše nočního Rakouska) nic neviděli. Po pěti a půl hodinové cestě vlakem jsme konečně dorazili do Linze, kde na nás čekala Radka s Jirkou. Venkovní teplota byla příjemná, ale stejně jsme raději jeli autem, protože to bylo ještě asi 8 - 10 km do domáctnosti. Cestou jsme se ještě stavěli u firmy, kde Radka pracuje. Doma jsme se rozhodovali, kam se v zítra vydáme. A vybrali jsme si Salzburg a jelikož jsme si vybrali, tak jsme s klidným pocitem mohli usínat.

Druhý den ráno jsme se probudili, došli jsme si nakoupit snídani a vyrazili jsme do Salzburgu. Po nádherném navádění jsme se dostali na parkoviště uprostřed města, které bylo elegantně schované ve skále. Po tripu historickým centrem města jsme se lanovkou vyvezli na salzburgský hrad, kde na nás čekalo vojenské muzeum a později i 30 minutová prohlídka. Cestou dolů už jsme museli jít pěšky, ale to nám vůbec nevadilo. Při opětném procházením centrem jsme si nakoupili suvenýry a občerstvení a rozhodli se najít krásné zahrady u zámku Mirabell. Tento zámek s nádherně upravenou zahradou jsme našli a jelikož nám do konce dne zbývalo ještě trochu času, tak jsme si řekli, že se pojedeme podívat k blízkým jezerům. I když byla voda hodně studená, tak přijemné smočení nohou bylo příjemné. No a pak jsme se po náročném dnu vydali zpátky do Linze.

Na třetí den jsme si naplánovali městskou trasu po Linzi. Nejprve jsme asi hodinu strávili nakupováním oblečení v místních obchodech a pak jsme si zašli na kebab a nakonec jsme konečně vyrazili na slibovanou trasu. Prošli jsme linzským zámkem a objevili jsme kostel, který je nejstarší v celém Rakousku. Po strašně táhlém kopci jsme dorazili k rozhledně, o které Radka vůbec nevěděla, že tam je. Po projití této městské trasy jsme si zašli na zmrzku a dále jsme vyrazili k Pleschingersee. Šli jsme asi 4 km a dorazili jsme k nádhernému tabořišti, kde místní měli roztahané grily a kolem se táhla vůňě grilovaných dobrot. Domů jsme se potom hrozně táhli, už nás bolely nohy. K večeři jsme dostali francouzské brambory se sýrem. Večer jsme si s mamkou zabalili naše věci a ráno jsme museli vstávat v nekřesťanskou hodinu 5:15, abychom stihli vlak. Cesta zpět probíhala bez problémů a šťastně jsme dorazili domů.